-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: „No Silberstein, představěj si, co mně se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!”
„No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!”
„Co budeme dělat?”
„No, jdou se mnou, zeptáme se rabína.”
„Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!”
„No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina.”
„Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!”
A shůry zahřmí mocný hlas: „No a mně to budou povídat...”
Další vtipy z kategorie
Zeptali se Blumenfelda: „Oženil se vám prý syn. Udělal to z lásky, nebo kvůli penězům?”
Blumenfeld: „Z lásky k penězům.”
-
+


25. 12. 2011
Khon přijde jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: „Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu!”
-
+


25. 12. 2011
Močí cikán v kolejišti. Náhle se z ampliónu ozve: „Občane, okamžitě položte ten kabel!”
-
+


25. 12. 2011
Skot McCormick šel se svým šestiletým synem Patrickem v Aberdeenu na pouť. No a jako na pouti spousta atrakcí a také tam prodávali cukrovou vatu, zmrzlinu a mnoho jiných dobrot. Patrick žadoní po otci: „Tati, kup mi zmrzlinu.”
Táta jako pravý Skot se chvíli ošíval, pak mu tu zmrzlinu koupil. Když už bylo Patrickovi asi osmnáct let, tak byl se svým otcem na fotbalovém derby Celtik - Rangers, no a jako ještě student, nevydělával, tak poprosil otce, zda by mu mohl na občerstvení koupit pivo. Otec chvíli přemýšlel a pak prohlásil: „Člověče, neblázni - na zmrzlinu pivo?!”
-
+


25. 12. 2011
Abeles u právníka: „Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou.”
„Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná,” vybízí ho právník.
Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. Když skončí, tak právník řekne: „Výborné, tento spor se nedá prohrát.”
„Panebože, to je hrůza,” spustí Abeles nářek.
„Co se děje?” vyptává se právník.
„Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany.”
-
+


25. 12. 2011
Jedou dva Skoti v kupé ve vlaku z Glasgowa do Aberdeenu. Ten jeden vytáhne dýmku, nacpe si ji a začne blaženě pokuřovat. Ten druhý jak to viděl, vytáhl také dýmku a začal se prohledávat a říká: „Já mám dnes smolný den, zapomněl jsem zápalky doma, mohl byste mi prosím vás jednu věnovat?” ptá se toho naproti.
Ten v sobě potlačí tu svou skotskou šetrnost a s kyselým výrazem mu tu zápalku podal. Ten poděkoval a začal se znovu prohledávat.
„Hergot, já mám dnes opravdu smůlu, já zapomněl i tabák!”
Skot naproti: „Tak mi tu zápalku vraťte, stejně ji nebudete potřebovat...”
-
+


25. 12. 2011
Ptá se ve skotské rodině pětiletý vnuk Patrick svého dědy: „Dědo, táta říkal, že prý by sis pro jednu penny nechal koleno vrtat, je to pravda?”
„A ty máš penny?” děda na to.
„Budeš se, dědo, divit, ale mám.”
„Tak, chlapče, neváhej a přines nářadí...”
-
+


25. 12. 2011
Kovboj vlétl do saloonu a zařval: „Hej, barmane, sklenici vody!”
V tu chvíli na něm spočinuly tázavé pohledy všech návštěvníků.
„No, co koukáte?” zvolá kovboj. „Jsem utahanej jako kůň!”
-
+


25. 12. 2011
Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grunbaunově tváři, podá vysvětlení: „To je můj přítel, je teď u mě na stravu.”
-
+


25. 12. 2011
Angličan byl ve skotském Aberdeenu na návštěvě. Když spěchal zpátky na nádraží na vlak, tak zjistil, že se mu zastavily hodinky. Vešel zrychleným krokem do nejbližšího hotelu do vestibulu, kde visely velké hodiny na stěně a začal si podle nich seřizovat své hodinky. Uviděl to ředitel hotelu, přišel k němu a káravým hlasem pronesl: „Dovoluji si vás, pane, důrazně upozornit, že hodiny na té stěně jsou jen pro naše hotelové hosty.”
-
+


25. 12. 2011