dámské záchody

Manžel se nečekaně vrací domů, manželka schovala milence pod postel. V noci se zpod lůžka ozve šramot, manžel se ptá: „To jsi ty, Haryku?”
„Jo!” ozve se zpod postele a milenec začne lízat manželovi ruku.

Paní jemně naznačuje manželovi, že bude mít narozeniny a mohl by se trochu vytáhnout.
„A co by to jako mělo být?”
„Cokoliv zlatého!”
O narozeninách rozbalí balíček a tam... Zlaté stránky!

„A jak to máte vy s dovolenou?”
„Těžký. Kdy pojedu, to rozhodne vedoucí, kam pojedu, to rozhodne manželka, a já musím rozhodnout, kde na to vzít.”

Manželé se po čtyřiceti letech vydají po místech, která navštívili o svých líbánkách. Takhle večer jedou venkovskou krajinou podél farmy. Sluníčko zapadá, romantická nálada a ženská povídá: „Miláčku, zastav a pojď ven, pojď udělat to samé co před čtyřiceti lety.”
Chlápek zastaví, oba vystoupí, on ji začne svlékat a brzy ji vášnivě opře o plot. Vypukne vášnivé milování. Když pak oba sedí v autě, on říká: „Tedy, drahá, co se pamatuju, nikdy jsme se tak vášnivě nemilovali, ani tenkrát před lety.”
„No jo, tenkrát ten plot nebyl elektrickej!”

„Moje žena má nějaké tajné zaměstnání,” vypráví pan František, „pořád dělá noční, tam ji ožerou, aby si nic nepamatovala. Ráno sotva stojí na nohách. Ale těch peněz, co vždycky potom ráno přinese!”

Co se děje s dívkou jako z cukru?
Každou chvíli ji někdo olizuje.

Co dělá činčila, aby měla děti?
To samé co žena, aby měla činčilu!

Sexuální soulad po čtyřicítce? To bolí hlava nejen ji, ale i mě...

„Tak si myslím, paní Procházková, že jsem se omrzela svýmu muži.”
„Proč myslíte?”
„No, tři roky se už neukázal doma.”

„Drahá, kdybych zemřel, vdala by ses znovu?”
„No, asi jo.”
„Spala bys s ním v jedné posteli?”
„No, asi ano.”
„Milovala by ses s ním?”
„Byl by to přece můj manžel, drahý.”
„Dala bys mu moje golfové hole?”
„Ne. On je levák.”