Ráno jsem se probudila, rychle se umyla, podojila jsem krávu, dala žrát slepicím a králíkům, vyvedla kozy a krávu na pastvu. Potom jsem vzbudila děti, připravila snídani, zkontrolovala jim věci a odvezla je do školy.
Po návratu jsem naklepala kosu, pokosila trávu, a pak jsem šla do práce. V práci jsem se pohádala s nadřízeným, vyhodila jednoho podřízeného z práce.
Cestou z práce jsem nakoupila v supermarketu. Trochu jsem se zdržela, zapomněla jsem tomu svému koupit pivo, tak jsem se musela vrátit. Tak jsem hned koupila i klobásky na gril, ty má ten můj strašně rád.
Pak jsem přijela domů, nasekala dřevo, připravila jídlo, dojela do školy pro děti, dala jsem jim svačinu, zpracovala jsem daňové přiznání a šla na pole. Mezi tím jsem stihla jít ke kosmetičce, objednala si nový balzám na ruce a vrátila se domů.
Došla jsem pro krávu a kozy, sebrala vejce v kurníku, připravila večeři, vyměnila pojistku na levém blinkru u auta a žárovku v chodbě, nakrmila děti, vykoupala a dala je spát. Pak jsem dala prát prádlo, šla na internet, přes banking jsem zaplatila účty. Přečetla jsem poštu, dala sušit prádlo, včerejší jsem vyžehlila, snědla kousek mrkve, osprchovala se a jdu spokojeně spát.
Když v tom mi blesklo hlavou, hrůza - vylítla jsem z postele. Můj muž leží od rána v obýváku u televize na gauči a chudák ještě ani neměl sex!
Jedna z leteckých společností zorganizovala úspěšnou reklamní kampaň, v níž nabízela poloviční sazbu pro manželky doprovázející své manžely na obchodní cestě. V domnění, že obdrží uznalé listy použitelné při další reklamě, rozeslala pak dopisy všem ženám byznysmanů, které této výhody využily, s otázkou, jak se jim cesta líbila. Do této chvíle docházejí odpovědi manželek. Jsou stereotypní: „Jaká cesta?”
-
+


25. 12. 2011
„Proč mi neřekneš, jestli mi ten kostýmek sluší?” zlobí se na manžela v oděvech paní Kolářová.
„To víš, že jo,” utrousí chlap, „já ti to řeknu a ty si ho koupíš!”
-
+


25. 12. 2011