-
Nejnovější
-
Mezilidské vztahy
-
Období
Zvoní mobil v posilovně, zvedne jej funící muž : „Prosím.''
„Ahoj miláčku, jsi v posilovně?'' ptá se žena.
„Ano jsem, co potřebuješ '' odpoví muž otráveným hlasem.
„Tak to je fajn. Já jsem ti jen chtěla říct, že ten kožich jak stál 150 tisíc, tak ho zlevnili na 80. Že si ho můžu koupit?'' škemrá žena.
„Ale jo.''
„Ty jsi hodný. A víš, jak jsme chtěli jet na ty Seychely a zdálo se nám to za půl milionu drahé? Tak oni to zlevnili jen na 400 tisíc. Co říkáš ?…., nemám to vzít?''
„Dobře, ale jen s plnou penzí,'' zamumlá muž.
„Jo, to já zařídím. A když máš takovou dobrou náladu, tak stojím zrovna před autosalonem Mercedesu a víš jak jsme se dívali na ten S-Class za 3 miliony, tak si představ, že oni ho zlevnili na dva miliony. Nemám ho zrovna zaplatit?''
„Ale jo, ale jen stříbrnou metalízu'' řekne muž docela otráveně.
„Jo, jo, oni ho zrovna ve stříbrné mají. Tak to je super, ty jsi dnes tak zlatý! Tak čau,'' zaševelí sladkým hláskem žena a položí mobil.
Muž v posilovně se zvednutým telefonem nad hlavou zakřičí:
„Chlapi, nevíte čí je to mobil?''
Další vtipy z kategorie
U lorda Edwarda je na návštěvě jeho americký velkoprůmyslový přítel. Sedí na terase, popíjejí whisky, pokuřují a Američan se ptá: „Lorde, jak to děláte, že máte tak krásně hustý trávník?”
Lord odpoví: „Každý týden ho pravidelně stříháme.”
Američan na to: „To děláme taky, ale přesto nemá tak sytě zelenou barvu.”
Lord podotkne: „A taky ho každý podzim hnojíme popelem z dubového dřeva.”
Američan se diví: „My taky, ale přesto není tak stejnoměrně hustý.”
Lord se zamyslí: „Tomu nerozumím... A děláte to taky už pět set let?”
-
+


25. 12. 2011
Jednoho rána po proflámované noci se ptá lord svého sluhy: „Jamesi, má náš záchod dvojkřídlové dveře?”
„Ne, pane.”
„Tak potom jsem včera seděl ve skříni.”
-
+


25. 12. 2011
„Jean, lady Ann má dnes narozeniny a koupil jsem jí krásný šperk. Svěřuji vám ho s tím, že jí ho při mé gratulaci připíchnete.”
„Ale sire, vždyť je to dýka!”
„Vím, Jean, ale uznejte, že by bylo nápadné, kdybyste se kolem ní motal s kordem.”
-
+


25. 12. 2011
„Jean, za jak dlouho začíná ten večírek?”
„Obávám se, že už začal, lorde.”
„Opravdu? Tak proč tam ještě nejsem?”
-
+


25. 12. 2011
„Žán, odjíždíte zrovna někam?”
„Ne, pane.”
„Tak to mi právě ukradli auto.”
-
+


25. 12. 2011
„Pane doktore,” stěžuje si lord Cunningham, „manželka se nudí, je zasmušilá, trpí depresemi.”
Lékař se před lady ukloní, obejme ji, tančí s ní po ordinaci a pak ji vášnivě pomiluje.
„Tak, sire,” povídá nakonec, „tohle potřebuje každý den.”
„Nu dobrá,” připustí Cunningham. „Každý den vám ji sem přivezu, ovšem kromě soboty, to hraji golf.”
-
+


25. 12. 2011
Lord na nádraží nařizuje sluhovi: „Jean, jděte napřed a vyřiďte milostpaní, že vzápětí po vás přijedu vlakem.”
-
+


25. 12. 2011
Oznamuje chlápek příteli: „Koupil jsem si byt v Leninově ulici.”
„Od koho, od Lenina?”
-
+


25. 12. 2011
Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se smuteční průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká, až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená: „Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!”
A lord odpoví: „Jakto cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!”
-
+


25. 12. 2011
Jeho Lordstvo se jednoho dne koupe ve vaně a najednou zvolá: „Jean, rychle zavolejte lady, ať sem ihned přijde!”
Tak Jean zavolá a lady, celá uřícená, přiběhne: „Co si přeješ, drahý?”
„Ale už nic,” odvětí zklamaně lord. „On jenom plaval.”
-
+


25. 12. 2011