-
Nejnovější
-
Kultura a umění
-
Období
Hostující kazatel právě skončil sérii evangelizačních shromáždění v jednom vesnickém sboru. Členové té církve byli tak chudí, že mu nemohli zaplatit jeho výdaje. A tak se jeden ze starších rozhodl, že mu věnuje svého koně. Nebylo možné odmítnout, proto kazatel za darovaného koně srdečně poděkoval a chystal se na cestu.
Bývalý majitel koně si ho však zavolal a vysvětlil mu: „Toto je zvláštní kůň. Je vycvičen tak, že když řeknete ‚Chvála Bohu’, tak zrychlí a uslyší-li ‚Haleluja’, zastaví.”
Hostující kazatel slíbil, že dá na koně pozor, rozloučil se, nasedl, řekl „Chvála Bohu” a kůň se rozjel.
Všechno bylo v pořádku až do chvíle, kdy se blížili k hluboké rokli. Kazatel koni přikázal: „Chvála Bohu.”
Kůň zrychlil.
Kazatel zakřičel: „Chvála Bohu.”
Kůň se dal do cvalu.
Kazatel se chytil za hlavu: „Popletl jsem slova. Jak jen zněl ten příkaz k zastavení.”
Kůň se řítí k propasti a kazatel vykřikuje všechna slova, která ho napadají: „Amen... Hosana... Maranatha...” Nic nefunguje.
Náhle si vzpomene na kouzelné slůvko. Rázně přikáže: „Haleluja.” a kůň se zastaví půl metru před okrajem hrozné hluboké propasti.
Zpocený, ale šťastný kazatel se zhluboka nadechne, vděčně pohledí k nebi a pronese: „Chvála Bohu.”
Další vtipy z kategorie
V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo: „Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.”
-
+


25. 12. 2011
„Můj muž je jako kuře,” svěřuje se jedna celebrita druhé.
„Tak roztomilý?” podiví se druhá hvězda.
„Ne - když mluví na kameru, je to samé PÍP!”
-
+


25. 12. 2011
„Plaváčku, Plaváčku,” kárá hocha sudička, „už jsi zase přinesl ze školy další pětku?!”
-
+


25. 12. 2011
Manželé sedí v divadle. Muž se nakloní k ženě a říká: „Bacha, teď přijde dlouhý monolog.”
Manželka: „Tak doufám, že si nesedne před nás.”
-
+


25. 12. 2011
Jelen nabral Smolíčka na parohy a vykuchal ho.
-
+


25. 12. 2011
Taková ta strmá propast, v ní ze skály roste cosi jako silnější větev. Té větve se jednou rukou drží děda, ve druhé má knihu a spokojeně si čte. Nahoře se objeví mladík, lehne si ke kraji propasti a volá dolů: „Dědečku, slyšel jsem, že prý jste kouzelný dědeček!”
Děda se jen tak pustí větve, nasliní si prst, obrátí stránku v knížce a jak se znova chytá větve, povídá: „Kam ti mladí chodějí na takové blbosti!”
-
+


25. 12. 2011
Jak si přivydělávají vodníci?
Prodávají utopence.
-
+


25. 12. 2011
V tanečních si všimne tancmajstr, jak jeden tanečník stále odvrací hlavu od své tanečnice. O přestávce si ho zavolá a ptá se, proč to dělá. A ten mladík řekne: „Když ono jí děsně smrdí z huby.”
Tancmajstr strne a pak řekne: „Tak se jí třeba zeptejte, jestli se jí nekazí zoubek!”
Mladík pak v tanci sice stále odvrací hlavu, ale nakonec se s odporem zeptá: „Slečno, nekazí se vám zoubek?”
Ona udiveně odpoví: „Ne ne, mám úplně nový můstek!”
Na to ten mladík nešťastně řekne: „Tak to není jinak možné, než že se vám pod ten můstek někdo vysral.”
-
+


25. 12. 2011
Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našla peněženku a bylo v ní sto tisíc korun, 340 eur a 108 dolarů. Byl v ní i lísteček s adresou. Miloš Novák, Jana Nepomuckého 46, Praha 3. Zahrajte mu, prosím, nějakou hezkou písničku!
-
+


25. 12. 2011
Věštkyně se soustředěně zadívala do své křišťálové koule.
„Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou.”
„Tak mi řekněte nejprve tu horší,” rozhodl se klient.
„Zanedlouho srazíte muže a ten na místě zemře.”
„Pane Bože, za co mne trestáš?!” povzdechl si muž. „A co dobrého že mě čeká?”
„Budete mít osm dětí.”
„Cože, osm? No... a jaká bude moje žena?”
„Žádnou ženu mít nebudete.”
„No počkejte, říkala jste přeci, že budu mít osm děcek, tak nějakou ženu musím mít, ne?”
Věštkyně na tuto otázku zavrtí hlavou: „Zůstanete stále svobodný... Všechny ty děti získáte od toho sraženého nebožtíka.”
-
+


25. 12. 2011