Vylekaný hrobař

Telefon na tísňovou linku: „Rychlá pomoc? Právě padám z paneláku...”

Před zatopenou hospodou postává hlouček štamgastů a jeden z pivařů se zadostiučiněním volá na skleslého hospodského: „Já ti říkal, že na tu vodu jednou dojedeš!”

Místní pohřební ústav se obrátil na nového faráře s prosbou, aby pronesl řeč u hrobu. Protože zesnulý neměl žádné příbuzné ani přátele a bude pohřben na obecní náklady, nemá jít o kompletní pohřeb, ale jenom o modlitbu nad hrobem. Farář vyjel na hřbitov, ale ve městě to moc neznal, několikrát zabloudil a na hřbitov dorazil s půlhodinovým zpožděním.
Pohřební vůz ani máry nikde, jen pár kopáčů poblíž čerstvě vykopaného hrobu již přikrytého víkem. Pronesl tedy pár modliteb a vracel se k autu. Cestou od kopáčů zaslechl: „Asi by se mu mělo říct, že celou dobu stál nad septikem!”

Jak poznáte kanibalské fotbalisty?
Hrají srdcem.

Víte, proč spadla opička ze stromu?
Protože byla mrtvá.

„S tak rychlou smrtí pana Nováka snad nikdo nepočítal,” povzdechne si na pohřbu soused.
„Prosím vás,” povídá druhý, „rána sekerou do hlavy, to na zdraví nikomu nepřidá!”

Zpráva z tisku: „Chyť si svého Pražáka je název soutěže, která právě finišuje na Mělnicku. Naposledy zde proběhla v roce 1890.”

Na pohřbu si povídají dvě vzdálené příbuzné: „Jak zemřel?”
„Utopil se při mytí hlavy.”
„Ale já slyšela, že to byl pracovní úraz...”
„Taky že ano - byl holič!”

Anonymní telefonát: „Zítra teroristé zaútočí na New York... Sorry, apríl! Už za pár vteřin.”

Starý děda slyší klepání na dveře své chaloupky. Otevře a spatří malou kostru.
„Né, ještě né!” zvolá děda.
„Drž hubu,” říká kostra, „já si jdu pro křečka.”