-
Nejnovější
-
Černý humor
-
Období
Spojovatelka z Magistrátu přepojila následující telefonát hrázného ze Slapské přehrady dočasnému primátorovi Igorovi Němcovi: „Ahoj Igore, volal jsem ti na ten novej krizovej mobil od Eurotelu, ale ozval se nějaký dětský hlásek...”
„Jo, já už mobil mám, tak jsem ho dal holce.”
„Něco tu pro tebe máme...”
„Fakt? Novej hausbót?”
„Ne, 8 miliónů kubíků vody a posílaj mi sem z Lipna další.”
„Brrr, je studená?”
„Nic se neboj, v Temelíně ji trochu ohřáli. Můžu to už pustit?”
„Proboha ne, všichni jsou na dovolený, někdo ukradl povodňový stěny, a stejně je neumíme smontovat!”
„Já tu vodu ale zpátky poslat nemůžu.”
„To je fakt... Tak já honem budu shánět lidi a ty stěny. Ale kde?!”
„Zkus Bangladéš...” (smích)
„To je nápad! Pošlu do Dháky vládní letadlo. Prachy na to v 1. městské bance máme. Udržíš tu vodu do zítřka?”
„Že jseš to ty...”
„Super! A teď těm moravskejm břídilům ukážem, jak zametem s povodní! A na podzim mě navěky zvolej primátorem!”
Další vtipy z kategorie
Jak poznáte teplého nekrofila?
Zneuctil památku T. G. Masaryka.
-
+


15. 12. 2011
V noci v hotelu někdo silně tluče na dveře. Probuzený se ptá: „Kdo je tam?”
„Hotel hoří!”
„To jste se zmýlili. Já nejsem hasič. Já jsem host!”
-
+


15. 12. 2011
Jací by neměli být zaměstnanci v Temelíně?
Výbušní.
-
+


15. 12. 2011
Co je největší hloupost?
Ptát se pyromana, jestli nemá oheň.
-
+


15. 12. 2011
„Nebyla vaše dcera někdy teď v Africe?” ptá se chirurg pozůstalé.
„Byla,” podiví se matka.
„Pak se všechno vysvětluje, paní Doubková,” pokračuje doktor. „To, co jí vyžralo žaludek, nebyl žádný nebezpečný parazit, ale zřejmě se zapletla s nějakým kanibalem.”
-
+


15. 12. 2011
Al-Káida děkuje všem světovým médiím za spolupráci.
-
+


15. 12. 2011
Pitva prokázala, že pacient zemřel při pitvě.
-
+


15. 12. 2011
Co udělá kanibal, když ho pálí žaludek hlady?
Sní hasiče.
-
+


15. 12. 2011
Víte, že v Praze při povodních umlátili listonošku?
Přišla vybírat nedoplatky za vodu.
-
+


15. 12. 2011
Žena na smrtelné posteli, manžel klečí u lůžka a drží ji za ruku a tiše pláče. Ženiny bledé rty se pohnou: „Drahý, musím...”
„Drahá, nic neříkej.”
„Drahý, musím ti něco říct. Musím se přiznat.”
„Drahá, nic neříkej. Není se k čemu přiznávat. Všechno je v pořádku.”
„Ne, není. Musím zemřít s klidem v duši. Musím se přiznat, drahý, byla jsem ti nevěrná.”
Manžel ji pohladil. „Drahá, netrap se tím. Vím o tom všechno. Proč myslíš, že bych tě jinak otrávil?”
-
+


15. 12. 2011